Historie

S postupem času začalo být patrné, že nepřátelská entita se vyvíjí do silnějších verzí, a spolu s novými projevy zla se objevovaly nové signály obsahující čím dál komplexnější výrobní plány.

Přestože byla zavedena kategorizace signálů podle jejich složitosti a četnosti, původ těchto signálů zůstával neznámý. Lidstvo postupně získávalo nové znalosti, nebo spíše znovuobjevovalo ztracené, a odmítalo se podrobit neznámým entitám před vlastními dveřmi.

Celá situace vyvrcholila v den setkání s entitou, která se nacházela daleko od středu Sluneční soustavy. Tato entita byla schopná produkovat další entity, přičemž sama velikostně převyšovala lidská sídla. Dostala jméno podle biblického monstra – Leviatan.

Komunikační systémy lodí vydávajících se na průzkum vzdáleného vesmíru, vzdálené od rušivého rádiového šumu kosmických těles, zaznamenaly zvláštní "signály".

Po pečlivé analýze bylo zjištěno, že tyto signály pocházejí z oblastí, kde není při bližším průzkumu detekován žádný zjevný zdroj vysílání. Tyto signály se objevují a po několika desítkách hodin bez vysvětlení zase zmizí.

Obsahem těchto signálů jsou informace o lidské technologii, která byla zapomenuta na Zemi. Obsahují kompletní výrobní plány, schémata zapojení a návody k použití.

Lokace, kde tyto signály vznikají, se brzy staly vyhledávanými pro jejich získání a využití v korporacích. Bohužel lidé si ze Země nepřinesli technologie, které by jim umožnily efektivně pracovat s daty, a média s magnetickými pásky podléhají ve vesmírném prostředí rychlé degradaci. Kopírováním a neustálým čtením během výroby a přepravy se data poškozují a velmi rychle ztrácejí svou použitelnost.

První kontakt s neznámou entitou, dnes běžně označovanou jako Zlo, se odehrál na již neexistující stanici v orbitě planety Mars. Neznámý organismus byl nalezen na trupu stanice, pronikl jejím pláštěm a nakazil obyvatele strašlivou chorobou. Ačkoliv se podobnost s Nemocí X, která zuřila na Zemi v závěru války, zdála děsivá, projevy choroby byly mírně odlišné, proměňující lidi a veškerý organický život v něco... nelidského.

Z obavy před šířením choroby byla stanice kompletně zničena, spolu se vším, co v ní bylo. Netrvalo dlouho a každá větší stanice hlásila kontakt s podobným organismem. Lidé však byli tentokrát lépe připraveni a dařilo se zastavit jej dříve, než dokázal proniknout pláštěm. Následovaly další kontakty.

Existuje mnoho teorií* ohledně toho, co jsou zač, a odkud pocházejí, ale žádná z nich zatím není jednoznačně prokázána.

Po válce, kterou dnes již nazýváme "poslední", Země přestala být schopna udržet život.

S pomocí výzkumných průlomů z počátku osmdesátých let malá hrstka přeživších definitivně opustila Zemi. Lidstvo se již nepočítá v miliardách, ale v desítkách tisíc. Obývá vesmírné stanice v okolí Země a blízkých planet. Pozvolna proniká dále do hlubin kosmu.

Věda a technologický vývoj ale upadá. Malé skupiny přeživších nemají kapacity na zabezpečení dostatečné výroby, nebo dokonce vývoje nových technologií. Společnost je odkázána sama na sebe v nehostinném prostředí vesmíru, což vede k dystopii.

Zbytky civilizace sice obsadily stanice s větší populací, nicméně neustálá hrozba útoku Zla, pirátství, běžná kriminalita a všeobecný nedostatek téměř všeho jsou faktory, které ji nyní formují.

Lidé se již nedělí podle národnosti. Ti jímž se podařilo usadit, se rozdělili na 2 základní směry. Jsou společnosti kde převládá víra v Kult, jeho praktiky a jeho duchovní autority. Opakem pak jsou místa kde vládne vědecký přístup a kritické myšlení. Toto jsou sídla Humanity. Profanní moc pak drží struktura hyper-korporací, která se snaží využít všechny prostředky v rámci konkurenčního boje o ovládnutí trosek světa.

Globální konflikty eskalují do nezadržitelné fáze. V této době již všichni chápou, že civilizovaná společnost postavená na oslepující technologii a ekonimice nekonečného růstu byla jen iluze, a že cena za toto oslepení bude strašlivá.

První korporace dosahují kosmické technologie. Již nevíme, jak byl náhlý technologický skok vpřed umožněn. Hlavními aktéry ve výzkumu se stávají astronomické a zejména radiologické observatoře. Největší z nich, militantní organizace provozující observatoř Arecibo, patentuje hned několik stěžejních technologií umožňujících dlouhodobé přežití v kosmu. Mnoho dalších společností následuje s obdobnými, nebo nápadně podobnými výsledky výzkumu.

Z běžných korporací, tak jak byly známy, se stávají organizace s vlastní strukturou a vlastním uplatňováním zákonů. Přesunem moci nad životem a smrtí od vlád tehdejších národů do rukou korporátů se zcela mění struktura tehdejší společnosti. Každá taková korporace má své zákony, svá pravidla a spravuje vlastní území. Takovéto celky se pak nově nazývají hyper-korporace.

Nejúspěšnější z nich, pokud se tak dá nazvat, je Kult. Díky své rozšířenosti již od počátku novověku a infiltraci všech míst, která mohou vykazovat sebemenší známku moci ještě před boomem hyper-korporací, se tento krok stal velmi zřejmým.

Odhalení Kultu ke konci 20. století bylo jedno z největších vystřízlivění humanitně založených obyvatel Země vůbec.

Vzhledem k přehlcení rychlosti vývoje technologické civilizace, zejména s využitím elektroniky, jsou lidé zaslepeni světlem spotřebičů a zcela izolováni od existence zla. Sami sebe přesvědčují o tom, že se jedná o přežitky z minulosti, a že lze vše vysvětlit racionálně. Humanita zažívá svůj vrchol, na kterém sama sebe nazývá "civilizovanou společností".

Konflikty, které tu byly vždy, se díky technologiím stávají globálními. Rozdíl je také v tom, že lidstvo má poprvé schopnost, díky rychlému technologickému pokroku, vyhladit samo sebe.

Kult je organizací stínů, pro běžného člověka je jeho existence konspirační teorií. V rámci snahy o opětovné uchvácení moci se transformuje v organizovaný zločin. V následujících dekádách se zjistí, že aspekty společnosti, jako jsou mafie, diktatura nebo oligarchismus, jsou právě jeho projevy.

Víra ustupuje do pozadí a je vytlačována vědou. Vědecký přístup začíná být populární hlavně proto, že má výsledky. Zlo je vytlačováno léčebnými praktikami, nakažení jsou považováni za chorobomyslné, vznikají první ústavy a první snahy oddělit je od zbytku společnosti. Za základ šíření Zla je považován přístup církve, který nevnímá projevy Zla jako nemoci a tedy je nemůže léčit. Humanita rezonuje v lidské společnosti jako nikdy před tím a je vnímána jako zásadní prvek boje proti Zlu.

Kult je potírán, v moderní společnosti pro něj není místo, jeho členové jsou pronásledováni. Rozdělen do mnoha tajných spolků je již plně oddělen od církví a provozuje jen vlastní, tajný rituál. Stále však láká nové členy. Zejména těm prahnoucím po moci, má stále co nabídnout. Kult se tak pozvolna vkrádá do nejvlivnějších míst společnosti.

Boj se zlem vstupuje do nové fáze, vzniká exorcismus a inkvizice. Kult již kontroluje většinu náboženských organizací, manipuluje s vládci a pomocí intrik ovládá svět.

Jako polarizace začínají vznikat první vědecké přístupy a vědecký vynález zvaný "knihtisk" se začíná velice rychle šířit populací. To, co církve prováděly staletí, knihtisk dokázal za pár měsíců. Věda se stává populární alternativou duchovna, rodí se doba osvícenství.

Společnost je již v této době definitivně sloučena a duchovní organizace jsou na vrcholu své moci. Není místo na planetě, kde by neexistovala náboženská frakce s enormním vlivem a ekonomickou mocí, která převyšuje panovníka.

Vznikají první tajné organizace uprostřed organizací, má se za to, že v této době vznikají zárodky spolku, který je později ovládne. Díky absenci konkrétní příslušnosti k tehdejším náboženstvím a přitom asimilaci všech jeho prvků, mu dnes říkáme prostě "Kult".

Je možné, že se Zlo zaměřilo primárně na tyto spolky právě pro jejich zkorumpovanost a možnost tak ovládnout celou lidskou společnost. Začínají se objevovat první písemné dokumenty o šíření Zla jak formou tehdejších nemocí, tak formou posedlostí a ovládnutím důležitých představitelů tehdejší církevní moci. Vymítání je praktikováno ve všech koutech světa.

Z archeologických nálezů se dozvídáme o dělení lidstva na pragmatickou a duchovně založenou část společnosti. Vládcové obecně symbolizovali tu profánní část společnosti, za pomocí síly armády a ekonomických prostředků dokázali ovládat mnoho poddaných. Duchovní, jako byli kněží chrámů, zakládali vlastní společnosti, které byly z moci panovníků vyňaty. Nejznámějšími jsou egyptské chrámy, kde sídlili kulty zasvěcené konkrétním bohům, nebo například v Řecku chrám v Delfách, jehož kultu kněžek Sibyl se pro jejich schopnost vidění budoucnosti snažil naklonit každý tehdejší panovník. Vzrůstající vliv náboženských organizací nad světskou mocí začíná být patrný.

Vzniká kolébka naší civilizace, Mezopotámie. Zde vzniká první písmo a první psané zákony.

Namísto dosavadního lovu a sběru se stává hlavním zdrojem obživy zemědělství. Podle archeologických poznatků se poprvé vyvíjí schopnost člověka komunikovat složitějším jazykem, plánovat setbu a sklizeň, tedy nevyhnutelně měřit čas.

Taş Tepeler, tedy to, že lidé toto a ještě mnohem více museli znát o tisíce let dříve, se s vědou neslučuje, proto je z ní tento fakt vyjmut.

V oblasti dnes známé jako Taş Tepeler vznikají první lidská města s kamennými svatyněmi vykazující sklony k náboženství.

Na sloupech těchto svatyní se objevují plastiky zobrazující počínání lidí s neznámou substancí podobné husté kapalině. Podle těchto výjevů byla kapalina považována za posvátnou a věřilo se, že má za následek transformaci člověka na vyšší stupeň bytí.