Leviatan

Leviatan je masivní entita Zla, považovaná za zdroj a hybnou sílu Roje v napadených systémech. Nevyskytuje se často a jeho přítomnost bývá dlouhodobá. Prostor, ve kterém se Leviatan usadí, se postupně začne měnit. Jeho chování je pomalé, vytrvalé a zaměřené na udržení vlivu v prostoru. Neútočí nepřetržitě, ale reaguje na aktivitu a narušení rovnováhy.

Rozměry a vzhled

Leviatan patří mezi největší známé entity zla. Běžně pozorovaní jedinci dosahují průměru přibližně 0,3 až 1 kilometr, největší zaznamenaný exemplář však přesahoval průměr 5 kilometrů.

Jeho tělo má organický, asymetrický tvar připomínající masivní shluk kostěných a chitinových struktur. Z centrální hmoty vyrůstají dlouhé, zakřivené výběžky a ostny, které se pohybují nezávisle na sobě. Povrch Leviatana působí hrubě, místy porézně, jako by byl složen z vrstev staré, zjizvené hmoty.

Tunely

Jedním z hlavních projevů Leviatanovy přítomnosti je vznik tunelů. Tyto útvary se neobjevují přímo u stanic, ale v jejich širším okolí, často za hranicí běžně osídleného prostoru.

Nájezdy z tunelů

Nájezdy vedené z tunelů mají pozvolný charakter. Aktivita roste postupně a útoky přicházejí se zpožděním. Často se nejprve projeví zvýšeným pohybem roje v okolí a teprve později přímým ohrožením stanic.

Pokud je výsev protosfér z tunelu včas přerušen, celý nájezd tím může být zastaven.

Přímé nájezdy

V případě bezprostředního ohrožení Leviatana dochází k přímým útokům bez vzniku tunelu. Tyto útoky jsou rychlé, silné a jednoznačně zaměřené na konkrétní cíl.

Přímý nájezd obvykle následuje po dlouhodobém narušování prostoru v blízkosti Leviatana nebo po výrazné koncentraci aktivity.

Vliv na systém

Přítomnost Leviatana výrazně ovlivňuje chování roje i celkovou stabilitu systému. Oblasti pod jeho vlivem zůstávají aktivní déle a návrat do klidového stavu je pomalejší.

Leviatan nemusí představovat neustálou hrozbu, jeho existence však znamená, že člověk není tím, kdo má nad tímto prostorem plnou kontrolu.