Tunely jsou nestabilní průchody vznikající v oblastech ovlivněných Leviatanem. Nejde o přirozený jev a nevznikají samovolně. Jejich existence je vždy spojena s aktivitou Zla a blízkostí Leviathana.
Tunely se neotevírají přímo u stanic ani v hustě osídlených oblastech. Objevují se v širším okolí, často za hranicí běžného provozu, v místech dlouhodobě opomíjených nebo málo hlídaných.
Za vznik tunelů jsou zodpovědní tzv. warpčervi. Jde o specializované entity Zla, jejichž jediným účelem je narušování prostoru a vytváření průchodů mezi Leviathanem a vzdálenými částmi systému.
Warpčervi se nepohybují běžným způsobem a nevzdalují se od svého Leviathana. Doslova se zavrtávají do struktury prostoru, kterou postupně deformují, oslabují a trhají. Výsledkem je nestabilní průchod schopný krátkodobě přenášet hmotu.
Proces vzniku tunelu není okamžitý. Warpčerv nejprve v blízkosti Leviathana začne pomalu narušovat okolní prostor. Jakmile je jeho struktura dostatečně oslabená, tunel se otevře a propojí vzdálené oblasti systému. V této fázi se tunel stává aktivním a začíná plnit svou funkci.
Tunely slouží jako přenosové cesty pro Protosféry. Zdá se, že nejsou určeny pro pohyb plně vyvinutých jedinců Zla ani pro přímé útoky.
Protosféry tunelem procházejí jednotlivě a po výstupu potřebují čas k dalšímu vývoji. Teprve poté může v okolí vzniknout roj schopný aktivní činnosti.
Tunely nejsou trvalé. Jejich stabilita je omezená a postupně se snižuje, až tunel beze stopy zanikne.
Zničení warpčerva může vést k uzavření tunelu ještě před vznikem roje. Pokud tunel zanikne přirozeně, prostor se postupně vrací do původního stavu.
Tunely samy o sobě nepředstavují okamžité nebezpečí, jejich existence však vytváří podmínky pro dlouhodobé působení Zla, a tím představují hrozbu.
Oblast, v níž se tunel objeví, se stává součástí širší sféry vlivu Leviathana, i když si toho její obyvatelé zpočátku nemusí být vědomi.